První klávesnice měly klávesy řazeny podle abecedy! Zjistilo se však, že typové páky se do sebe zasekávají. Proto jeden z matematiků po mnoha výpočtech navrhl takovou klávesnici, u které se střídaly údery protilehlých pák. Nová 4řadová klávesnice byla pojmenována Q W E R T Y podle prvních písmen na horní řadě, která byla tehdy považována za řadu základní (výchozí).

Zpráva z tisku (píše se rok 1877):

„Došlo k jakémusi souboji dvou písařů v Cincinatti o výhody a nevýhody 4řadové a plné klávesnice! Louis Taub psal na stroji se 4řadovou klávesnicí a předvedl věc nevídanou! Psal všemi deseti prsty a klávesnici znal zpaměti. Druhý písař McGurrin dal přednost stroji s plnou klávesnicí, na které se bohužel naslepo psát ne­dalo.“

Tisk zmíněnému souboji věnoval velkou pozornost. Proto také 4řadová klávesnice ovládla trh. Zpočátku se písařky ško­lily přímo u výrobce a byly jakýmsi příslušenstvím k zakoupenému stroji. Nový majitel obdržel jednak zbrusu nový stroj a jednak osobu, která s ním byla schopna zacházet.

V roce 1888 na Sjezdu výrobců psacích strojů a písařů v Torontu byla prohlášena klávesnice QWERTY za univerzální pro jednotný ná­cvik desetiprstovou metodou!

Ovšem není nácvik jako nácvik! Nevýhodou českého písaře je velký počet písmen české abecedy. To vyžaduje delší nácvik a vede k výskytu většího počtu chyb.